V roce 1620 byla sestrojena úplně první válečná ponorka světa. Sestrojil ji Nizozemec Cornelius Drebbel, který se inspiroval nápadem anglického vynálezce Williama Bourneho. Bourney se zabýval myšlenkou na podmořské plavidlo již o sto let dříve než Drebbel. Nizozemci se nakonec podařilo válečnou ponorku projektovat a sestrojit. Měla podobu velikého dřevěného sudu.
Ponorka pro Petra Velikého
O dalších sto let později, po Drebbelovi, se projektu vojenské ponorky ujal ruský vynálezce Jefim Nikonov, který byl rozhodnytý toto podmořské plavidlo i sestrojit. Nikonov psal v roce 1718 o tajném plavidle dokonce i samotnému caru Petru Velikému. V dopise adresovaném caru sliboval podmořskou loď, která by likvidovala nepřátelská plavidla zpod hladiny svými děly. Petr Veliký byl touto myšlenkou nadšen. Dal okamžitě pokyn, aby Nikonov co nejdříve započal s prací na projektu ponorky. A o tři roky později, v roce 1721, již Nikonov mohl před carem předvést svůj nejnovější model válečné ponorky. Cara model ponorky velice zaujal, a opět projevil zájem, aby Nikonov postavil již kompletní funkční podmořské vojenské plavidlo.
Nikonovovo fiasko
Nikovov se tedy pustil do práce a roku 1724 byla celá válečná ponorka skutečně dokončena. Ukázka plavidla před carem však skončila katastrofou. Ponorka zcela klesla na dno a prorazila si trup. Sám Nikonov a čtyři námořníci, kteří ponorku obsluhovali, jako zázrakem vyvázli bez úhony. Petr Veliký byl ale i nadále myšlenkou ponorky nadšen a povzbuzoval Nikonova, aby pokračoval ve vývoji a snažil se zkonstruovat ponorku mnohem lepší. Ačkoliv se ale Nikonov nadále snažil, seč mohl, i další pokusy o zprovoznění tohoto podmořského plavidla končily neúspěšně. Dřevěné Nikonovovo plavidlo bylo tehdy předvedeno carovi ještě dvakrát, pokaždé to ale bylo fiasko. Nakonec Petru Velikému došla trpělivost. Nikonov byl obviněn z toho, že zpronevěřil finance ze státních fondů a byl poslán na práci do jedné z loděnic jako obyčejný tesař.