Samozřejmě. Jste v práci, otrávení, unavení, všechno vás bolí a vy začnete uvažovat, jestli by nebylo lepší s tím seknout a najít si něco nového. Záleží na dost okolnostech, které vás donutí se nad změnou zamyslet.
Šéf. Většina z nich je nepříjemných, mají své oblíbence, kteří, ač třeba méně kvalifikovaní než vy, mají větší plat a vy jenom za spoustu vykonané práce dostanete akorát tak vynadáno, že pracujete málo, nebo jednu věc jste odevzdali o několik minut později, než by si šéf přál.
Přestávky na jídlo. Nejsou vám povolovány tak, jak je správné podle zákona, ale protože vždy „ti výš“ mají nějaký dobrý důvod vás nechat o hladu několik dalších hodin, napadají vás myšlenky na změnu.
Nerozumíte si s kolegy. Pro vaši psychickou pohodu jsou dobré vztahy na pracovišti důležité.
Pracujete nad rámec svých povinností a nakonec vám přesčasy nikdo nezaplatí a na náhradní volno můžete zapomenout, protože kdo by tu vaši práci dělal!
Jistě je spousta dalších důvodů, které bych tu mohla uvádět, ale tyhle, pokud vím, jsou nejčastější.
Říkáte si, že se nedá nic dělat, protože máte povinnost ke své rodině, tak radši zatnete zuby a dál chodíte do práce s nechutí.
Ale když uvážíte, že rodina trpí tím, jak rozladění se vracíte domů, vztekáte se kvůli maličkostem, protože v zaměstnání jste museli vše odkývat a teď to ti chudáci odnášejí, je nejvyšší čas s tím něco udělat.
Poohlédněte se po něčem novém.
Zamyslete se, co by vás bavilo.
Pokud máte pocit, že na práci, kterou byste chtěli dělat, nemáte kvalifikaci, nevadí. Poohlédněte se po rekvalifikačním kurzu. Ano, není to nic laciného, ale vyplatí se to.
Tedy, pokud se nebudete chtít rekvalifikovat na pracovníka v sociálních službách, nebo kosmetičku. Těchto lidí je skutečně moc.
Máte pocit, že „jenom“ s maturitou toho moc nenaděláte? Jste starší a v době, kdy jste maturovali, si každý podnik vážil takto vzdělaných lidí a dneska se na vás všude dívají jako na nevzdělance protože před jménem není zkratka jakéhokoli titulu?
Nevadí. I když už se vám nechce „na stará“ kolena učit, abyste měli aspoň Bc., několikaměsíční úspěšně dokončený rekvalifikační kurz umožní najít zaměstnání, kde se budete cítit lépe využití.
Vybírejte ale opravdu s rozumem. Je jich spousta, jsou drahé, a abyste nakonec skončili na pracáku, protože neseženete práci v oboru, je nesmysl.
Nezmínila jsem se ale o možnosti, že svou profesi milujete, jen vám není v zaměstnání dán prostor pro to, abyste ukázali, co ve vás dříme.
I když se vás léta snaží přesvědčit, že na víc, než nato, co děláte, nemáte, hledejte tam, kde vaše kvality ocení.
Toužíte vystudovat vysokou školu, ale váš nadřízený vám „neudělil požehnání“, protože má strach, že ho pak opustíte?
Zkuste svou situaci vylíčit u pohovoru a dozvíte se, jestli váš potenciální zaměstnavatel je pro dovzdělávání zaměstnanců.
Nejdůležitější je překonat strach z neúspěchu při pohovoru a jít do toho naplno. Nevyjde to jednou? Nebo i víckrát? Nevadí, zaměstnavatel pro vás se určitě objeví.